Ahoj. Kdo tě přivedl k fotbalu, v kolika letech jsi s ním začal?
Ahoj, fotbal jsem začal hrát v pěti letech a okamžitě jsem se do něj zamiloval. K fotbalu mě dovedli vlastně rodiče, když mě tenkrát dovedli na nábor. Díky nim jsem začal. Celkově oba moji rodiče jsou pro mě už od mala velikou oporou.Táta jako trenér prošel skoro všemi mládežnickými kategoriemi se mnou a vše okolo fotbalu mi zařizoval právě on. Mamka mi zase poskytla servis doma a vždy mi na zápasech moc fandila. Musím říct, že za svůj úspěch vděčím z velké části právě jim. Bez nich bych nebyl tam, kde jsem.
Vzpomeneš si ještě na svoje účinkování ve žďárském dresu?
Ano, na toto období moc rád doteď vzpomínám. Nejraději vzpomínám a stále mám živě v paměti, kdy jsme v sezóně 2022/2023 bojovali do posledního kola o titul v žákovské divizi U14. Myslím, že převážně i díky tomuto úspěšnému období si mě začínali všímat ligové týmy. Hlavně jsme ve Ždáře měli skvělou partu kluků, prakticky jsme spolu vyrostli. Lhal bych, kdybych řekl, že mi nechybí. I oni mi převážně týmovými úspěchy pomohli do většího klubu.
V kategorii U15 jsi přestoupil do Slovácka. Jak hodnotíš zatím etapu v jejím dresu?
Svoje působení ve Slovácku hodnotím jistě kladně. Začátky pro mě byly sice velmi náročné – změna prostředí a kolektivu jak ve škole tak i ve fotbale. Najednou jsem byl na vše sám a k tomu dvě hodiny cesty od domova. I přes to se mi toto období podařilo překonat a zvládnout díky podpoře blízkých. Ve Slovácku jsem dostal příležitost zahrát si velmi náročná a těžká utkání v nejvyšší žákovské soutěži. Zahrál jsem si i spoustu mezinárodních utkání např. proti Dunajské Stredě, Slovanu Bratislava nebo Rapidu Vídeň. Jsem ve Slovácku spokojený.
Teď hraješ za Kunovice. Můžeš nám říci proč tomu tak je?
Na konci sezóny 2023/2024 se vedení Slovácka kompletně rozhodlo zrušit dorosteneckou kategorii U18, ale zachovat kategorii U16. V České republice jsme zatím se Spartou Praha jediní, kteří přešli na tento styl výchovy mládeže. Díky této změně zaniklo naše béčko v nejvyšší moravskoslezské lize, a proto celá naše kategorie U16 přestoupila do Kunovic, abychom měli co nejvyšší počet zápasů, i když v nižší soutěži. V týdnu nebo plus mínus jednou za dva týdny máme „přátelák“ s kvalitnějším soupeřem. V minulosti jsme takto hráli proti Liberci, Jihlavě nebo i Spartě.
Trénujeme šestkrát týdně. Jednou týdně ranní dovednostní trénink pro určitou část hráčů. Jedenkrát máme posilovnu, kde většinou děláme full body kruhové tréninky. Zbylé čtyři tréninky jsou normální tréninky s celým týmem.
Jak vypadá tvůj běžný den. Máš čas na regeneraci?
Obvykle ráno vstanu, dám si vlažnou sprchu a jdu na snídani. Pak se dny liší podle toho, jestli mám ranní trénink nebo ne. Pokud ne, jdu normálně do školy. Pokud ranní trénink mám, tak odcházím z internátu na tréninkový areál Širůch ve Starém Městě. Naštěstí mám intr opravdu kousek od centra, cca pět minut pěšky. Po něm se vracím normálně do školy. Po škole mířím zpět na intr, kde se sbalím a mířím na odpolední trénink s týmem. Po tréninku jdu většinou hned na večeři. Po ní udělám krátký strečink a učím se. Večer ještě vždy zavolám rodičům a své přítelkyni. Poté už jdu spát, obvykle mezi 21:00-21:30. Spánek je nejlepší regenerace.
Na jakém postu teď nastupuješ. Hraješ pořád na místě stopera jako ve Žďáře?
Ano, stále hraji na pozici stopera, ale občasně jsem rotoval i na pozici pravého beka, na což jsem byl ale zvyklý i ze Žďáru.
V kategorii U17 hrajete dorosteneckou divizi. Jak hodnotíš tuto soutěž?
Upřímně moc kladně tuto soutěž hodnotit nemohu. Bohužel ne všichni soupeři u nás se dají počítat za kvalitní. Je tu pár výjimek jako třeba Opava nebo Karviná, ale proti zbytku vyhráváme zápasy velkými rozdíly a většinou se ani moc nenadřeme. Je těžké se na takové zápasy namotivovat. Před každým zápasem si dáváme, ale nějaký cíl, který bychom chtěli zvládnout a zároveň abychom na sebe byli stále nároční i přes obtížnost soutěže.
Jak hodnotíš svoji letošní sezónu?
Na podzim jsem kvůli menšímu zranění a zápalu plic odehrál pouze devět utkání, ale odehrál jsem většinu těch kvalitnějších. Na jaře jsem odehrál úplně vše. Myslím, že mám za sebou slušnou sezónu a že jsem opravdu makal. Bohužel se nám nepodařilo splnit týmový cíl a to vyhrát celou ligu kvůli pár drobným zaváháním.
Již víš, co tě tedy čeká v příští sezóně?
Přibližně ano. Ještě nemáme všechny informace, ale měl bych se příští sezónu objevit zpátky v dresu Slovácka a pokračovat dále v kategorii U17 v celostátní dorostenecké lize.
Kam bys to chtěl až dotáhnout?
Jednou bych se chtěl podívat do první ligy a zahrát si v zahraničí. Jeden z mých velkých snů a cílů je určitě česká reprezentace. Je to takový můj pomyslný milník
Máš nějaký vzor ať v českém fotbale nebo v zahraničí?
Mým velkým vzorem od mala byl Lionel Messi. Za posledních pět let je to ale určitě Ladislav Krejčí z Girony a to hlavně díky jeho hernímu stylu, odhodlání a mentalitě.
Tvůj oblíbený klub u nás a v zahraničí?
U nás od malička fandím Spartě, ale samozřejmě fandím i Slovácku. V zahraničí mám rád Barcelonu.
Tvoje oblíbený jídlo a pití?
Mám rád nějaký dobrý steak nebo burger, k pití asi nějakou domácí limču.
Co děláš ve volném čase?
Ve volném čase určitě rád trávím čas s rodinou a přítelkyní, občas zajdeme někam s kamarády. Snažím se ve volném čase hlavně vypnout a nic neřešit.
Čím je pro tebe vlastně fotbal?
Fotbal je pro mě od mala úplně vším, nedokázal bych si svůj život bez něho představit. Je to krásný a nepopsatelný pocit.
Děkuji ti za rozhovor
