Byl závěr roku 2021, když na lavičku FC Žďas usedl Václav Pohanka a převzal mužstvo po dlouhodobém kouči Petru Nedvědovi. Během svého angažmá stihl s týmem prožít hned několik úspěchů. Mezi ty největší můžeme řadit zejména druhé místo v divizi z ročníku 2022/23 a postup v MOL Cupu přes druholigovou Jihlavu ze sezóny loňské. Proč se rozhodl odejít z funkce právě nyní a jak své angažmá pod Zelenou horou hodnotí? Čtěte rozhovor níže.
S jakými pocity opouštíte po čtyřech letech pozici trenéra FC Žďas?
Nebylo to lehké rozhodování, proto jsou mé pocity smíšené. Velmi si vážím nabídky z před čtyř let, protože A-tým nebyl v dobré pozici a mé zkušenosti pro záchranářské starosti byly minimální. Pevně však věřím, že důvěru vedení klubu jsem naplnil a tým výsledkově i výkonnostně posunul. Během zmíněných čtyř let jsem poznal spoustu nových lidí a rád je potkám na nějakém utkání nebo kdekoliv jinde.
Co vás vedlo k rozhodnutí skončit právě nyní?
Poslední rok byl z mé strany hodně na sílu. Sám jsem to na sobě cítil, že funguji přes hranu, a nemyslím to jen po sportovní stránce. Časově jsem nyní velice vytížen, a nejvíce to odnášela rodina. Proto přišlo rozhodnutí, které bylo dřívějšího data, ale nechtěl jsem odcházet v průběhu sezóny a vystavit tím vedení klubu do nekomfortní situace.
Za vašeho působení dosáhl tým mnoha úspěšných momentů, vypíchl byste nějaký z nich?
Po záchranářské misi v prvním půlroce jsme vždy hráli na předních příčkách, což je výsledkem celého týmu, od hráčů přes realizační tým až po vedení klubu! Tímto bych jim všem chtěl poděkovat! Za vyzdvihnutí, dle mého názoru, stojí dva okamžiky! Prvním milníkem je těsný, a bohužel neúspěšný, souboj o první pozici se Startem Brno. Přesto však, z důvodu nejvyššího počtu bodů, nakonec přišla nabídka postupu do třetí nejvyšší soutěže. S ohledem času byla velká škoda, že nebyla větší podpora k přijetí postupu. Není tajemstvím, že celý tým chtěl postoupit, a hodně tím byla ovlivněna následující sezona. Druhým milníkem bylo loňské tažení pohárem, kde jsme postupně vyřadili třetiligové Blansko, po penaltách Jihlavu a vypadli s nynějším Artisem Brno gólem z poslední minuty zápasu. Tu euforii po postupu s Jihlavou určitě nikdy nezapomenu.
Jak se podle vás klub a celý tým proměnil od doby, kdy jste přišel?
Rozdělím to na dvě odpovědi. Z týmového hlediska se samozřejmě hodně proměnil z různých důvodů a myslím si, že se herně posunul. Mrzí mě, že několik mladých hráčů nepokračuje v klubu, opět z různých důvodů, protože měli být okysličením a vytvářením tlaku na starší a zkušenější spoluhráče. Naopak realizační tým vydržel pohromadě a byli jsme si navzájem oporou. Z klubového pohledu je patrné neustálé posouvání a rozrůstání, což je velmi pozitivní a správné! Za ty roky jsem pocítil nárůst trenérů v klubu, kteří jsou velmi důležití pro všeobecný sportovní rozvoj těch nejmenších sportovců! Další nepřehlédnutelný fakt je nárůst mladých fotbalistů a fotbalistek. Myslím si, že vedení klubu může být právem pyšné! Pro celé město a především pro vedení města je to vynikající prezentace, na kterou by neměli zapomínat. Myslím si, že sportovní aktivita je pro mládež v dnešní době enormně důležitá a neustále se hodně podceňuje! Chvályhodná je rekonstrukce areálu a doufám, že v dalším zlepšování podmínek pro fotbal ve Žďáru bude město pokračovat.
Žďárské fotbalisty předáváte ze šesté pozice, tak jak hodnotíte podzimní část sezóny?
Po nečekaných letních odchodech důležitých až klíčových hráčů jsme byli nuceni tým doplnit, což nebylo vůbec snadné. V průběhu podzimu se tým zčásti doplnil, ale určitě to nebylo dostatečné. Přesto se nám povedl vstup do sezony s nováčky soutěže. Poté jsme střídali výkony i výsledky jako na houpačce. Nejednou jsme se připravili o výsledek špatnou součinností jednotlivců, kterou přičítám právě nízké sehranosti, špatné komunikaci a také vynuceným změnám postů v sestavě. Konečný pohled na tabulku je uspokojivý, ale i přes všechny změny jsem osobně chtěl minimálně o tři body více a být v první pětce tabulky, protože věřím, že na to kluci výkonnostně mají.
Jak vidíte budoucnost klubu po vašem odchodu?
Myslím, že můj konec klub nijak nepoznamená. Budoucnost bude samozřejmě záležet na vedení klubu a podpoře zastupitelů města. Nakročeno správným směrem k úspěšným rokům klub bezpochyby má.
A jaké budou vaše budoucí fotbalové kroky?
Čas ukáže, ale nyní se budu víc věnovat rodině. Fotbal bude samozřejmě součástí mého života dál. Je víceméně nevyhnutelné, že časem budu opět u fotbalu v aktivnější roli než jen v pozici fanouška.
Je něco, co byste na závěr vzkázal fanouškům?
Poděkovat za podporu a ať kluky podporují dál! Ideálně v takovém počtu jako při pohárové jízdě s Jihlavou a Artisem!
Společně s hlavním trenérem také končíte u A-týmu, jak jste dospěli k tomuto rozhodnutí?
Oba jsme postupem času dospěli k tomu, že už to časově nezvládáme. Budu mluvit za sebe, trénovat dva týmy je časově velmi náročné a pro mě osobně už to nadále nebylo udržitelné po dvou a půl letech s Áčkem a U19.
Jak byste popsal spolupráci mezi vámi dvěma?
Spolupráce byla fantastická. Myslím si, že by se dalo použít i slovo harmonická, jsme velice dobře sehraná trenérská dvojice.
Co jste si z těchto let u týmu odnesl osobně i profesně?
Spoustu zkušeností. Když se na to podívám z osobní roviny, tak nejcennější jsou samozřejmě navázané vztahy se všemi lidmi okolo týmu – hráči, realizák, vedení. Myslím, že jsme toho zažili spoustu a budu na ty časy rád vzpomínat.
Z profesního, tedy trenérského pohledu jsem se za ty čtyři roky neskutečně posunul jako trenér. Nabral jsem spoustu zkušeností a nových informací zejména díky hráčům, které jsem měl možnost trénovat, za to jim chci všem poděkovat. To největší poděkování patří samozřejmě Vencovi, bez kterého bych nikdy nebyl tam kde jsem. To on mě k trénování dovedl a naučil mě všechno, co umím, za což mu budu vždycky vděčný.
Je nějaký moment, který vám nejvíce utkvěl v paměti?
Nejvíce asi vyřazení Jihlavy na penalty v prvním kole MOL Cupu v loňské sezóně. Kopalo se několik sérií, my jsme se na lavičce jenom celou dobu smáli, že se nám to vlastně může podařit, a nakonec se to povedlo. Následovaly samozřejmě velmi euforické oslavy za potlesku celého stadionu, velmi hezká vzpomínka.
Jaké máte trenérské plány do budoucna?
V nejbližší budoucnosti budu pokračovat v tom co jsem dělal doposud, tedy trénovat naše starší dorostence a po dlouhé době si tak užiji trénování pouze jednoho týmu.
.jpg)
Celý klub FC Žďas děkuje oběma trenérům za jejich služby u A-týmu, které přinesly mnoho nezapomenutelných momentů a přeje vše nejlepší do budoucna!
